A lidé řekli dost

Ekonomické těžkosti dopadají na všechny

Od 17. října, kdy protivládní protesty začaly, ztratilo dle odhadů své zaměstnání až 160 000 lidí. Místní banky na dva týdny zastavily veškeré své operace včetně výběru v hotovosti (to země nezažila ani během občanské války v letech 1975–90), čímž vznikají velké problémy pro firmy i pro obyvatelstvo. Mohou ze svých účtů vybírat pouze velmi omezené prostředky a nemají dostatek hotovosti, což ochromuje podnikatelskou aktivitu i běžný život v zemi. Mnozí zaměstnavatelé v Libanonu nevyplácejí část mzdy. Oběh peněz se zpomaluje, zavírají se obchody i provozovny.

A trpí tím nejen chudí Libanonci, ale také přibližně milion a půl syrských uprchlíků, kteří dnes tvoří asi čtvrtinu celkové populace. Obě skupiny ohrožuje pro Středoevropana těžko představitelná chudoba, provázená dalšími negativními jevy, jako je chybějící školní docházka, dětská práce, zdravotní potíže z nekvalitní stravy či předčasné vdávání dívek. 

Proč by nás měli zajímat protesty v Libanonu

Dění v Libanonu by mělo zajímat všechny Evropany, kteří v této malé zemi o rozloze Jihočeského kraje spatřují užitečný nárazník syrské krize a masové migrace dále do Evropy. Pro válkou zničenou Sýrii představuje Libanon životně důležitou ekonomickou základnu. Mnozí syrští podnikatelé obchodují přes účty v libanonských bankách či zde vybírají dolary, které jsou platidlem syrské válečné a šedé ekonomiky. Kvůli libanonské bankovní krizi ale teď nemají ke svým penězům volný přístup, což v Sýrii přispívá k zvyšující se inflaci a zhoršuje už beztak špatnou situaci Syřanů, kteří stále zůstávají ve své zemi. 

Politické řešení, které by v Libanonu ukončilo protesty, není bezprostředně v dohledu. Ještě složitější než politická dohoda mezi protestujícími a politickou elitou země se jeví řešení hlubokých ekonomických potíží, kterým Libanon už léta čelil a které se nyní plně projevily. Před občanskou válkou v sedmdesátých letech se pro své hory, relativní bohatství a evropský vliv pyšnil pseudonymem „Švýcarsko Blízkého východu“, který dnes i s ohledem na problémy jeho bank zní poněkud paradoxně. V mnohém se zde zpodobňují složité regionální problémy, které se zpravidla přelévají z jedné země do druhé.

Jak Diakonie pomáhá v Libanonu

V Libanonu žije téměř 6 milionů lidí, z toho více než milion syrských a cca 300 000 palestinských uprchlíků. 1 milion Libanonců je ohrožen chudobou. 1,4 milionu libanonských, syrských a palestinských dětí do 18 let žije v naprosto neuspokojivých podmínkách. V Libanonu pro lidi ze Sýrie neexistují uprchlické tábory, ti žijí rozptýleni v cca 1700 oblastech po celé zemi. Téměř v polovině těchto rodin někdo trpí chronickým onemocněním. Polovina z nejchudších dětí nemůže chodit do školy. 93 % syrských uprchlických rodin trpí nedostatkem potravin.

Diakonie v Libanonu pracuje od roku 2017, kdy jsme začali pomáhat nejzranitelnějším rodinám na předměstí Bejrútu, v oblasti Hay El Gharbe. Rodiny tam za podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR dostávají vouchery pro nákup potravin, sušené mléko a dětské pleny. Ze speciálního fondu pak mohou čerpat finanční podporu například na nákup nejnutnějšího vybavení na zimu. Z prostředků Postní sbírky v roce 2019 byl financován zimní program pro rodiny žijící v horském údolí Bikaa. Lidé dostali přikrývky, matrace, kamna a topný olej. Potřebné rodiny vybírá náš místní partner, křesťanská organizace Merath, která má potřebné zkušenosti a místní znalost, tak aby se pomoc k těm nejpotřebnějším skutečně dostala.