Šest let pomoci Diakonie v Zátarí

14. února 2018

Asi dvacet kilometrů za syrskou hranicí na severu Jordánska leží Zátarí. Ještě před deseti lety to byla typická klidná vesnice na jordánském venkově, ale v minulých letech se jméno Zátarí dostalo na hlavní titulky deníků z celého světa. Zátarí je totiž největším uprchlickým táborem v Jordánsku – na desítkách kilometrů čtverečních zde žije přibližně 80 tisíc obyvatel, především syrských občanů.

Šest let pomoci Diakonie v Zátarí
14. února 2018 - Šest let pomoci Diakonie v Zátarí

Tábor zde byl jordánskou vládou založen v červenci 2012 a od té doby tu pomáhá ve spolupráci s Lutheran World Federation i Diakonie ČCE. Lidé se sem vydali s tím, co unesli na ramenou. Přespávali  v potrhaných stanech. Proto první věc, kterou Diakonie podnikla, bylo pořízení obytných kontejnerů pro obzvláště ohrožené rodiny, třeba s nemocnými dětmi. Další materiální pomoc byla určena dětem – rozdali jsme 24 300 párů zimní i letní dětské obuvi a 7 300  kusů dětského oblečení.

Jak to vypadá s hygienou v takovém táboře? Obecně tam je nedostatek soukromí, koupelny i záchody jsou společné a nedostačující, hygienické potřeby jsou neustále zapotřebí. Zlepšení hygienických podmínek nejenom, že pomáhá obyvatelům tábora zachovat si důstojnost, ale je také velmi důležité, aby se nešířily nemoci. A tak jsme se rozhodli ve velkém rozdávat rodinám v táboře hygienické balíčky: mýdla, prášky na praní, vložky či dezinfekční prostředky.

Jednorázovým předáním hmotné pomoci ale naše práce nekončí. Rodiny jsou vysídleny, dospělí najednou nemají práci a děti nechodí do školy. Lidé se ocitají v cizím prostředí, bez peněz a bez jakékoli jistoty na lepší budoucnost. Jsou odkázáni na pomoc od druhých a zároveň se neustále obávají o své blízké, kteří zůstali v Sýrii. Uprchlíci tak, přestože jim byla poskytnuta střecha nad hlavou, žijí v neustálém strachu z budoucnosti. Jak se tomu dá zabránit?

Na tuto otázku jsme v roce 2013 odpověděli založením denního centra Peace Oasis. Jde doslova o oázu klidu uprostřed chaosu uprchlického tábora. Děti si sem chodí ve volném čase hrát, probíhá tu i řada různých aktivit pro mládež a dospělé. Pořádáme kurzy holičství a kadeřnictví, šití, kancelářské či IT kurzy, učíme drobnému podnikání nebo pořádáme různé umělecké workshopy.

Takovéto psychosociální aktivity jsou pro člověka nesmírně důležité. Umožňují mu totiž mít i v takovýchto podmínkách relativně „normální“ život a dodávají mu sílu přemýšlet o budoucnosti v lepším světle. Také ale napomáhají celkové stabilitě tábora, pomáhají předcházet občanským nepokojům či násilí v rodinách.

Právě na tento typ spolupráce bychom se s našimi partnery z Lutheran World Federation zaměřili i letos. Co může člověku dodat naději v chaosu každodenního života? Stejně jako každý z nás i uprchlíci v Zátarí si zaslouží na chvíli vydechnout v oáze klidu. Proto jsme se rozhodli centrum, které jsme postavili v roce 2013, v příštím roce rozšířit o knihovnu a kavárnu. Doufáme, že tak pomůžeme místním odolávat tlakům, které s sebou dlouhotrvající krize a stav nejistoty přináší.