Diakonie pomáhá zachovat Sámerovi dětství – místo do práce může chodit do školy

10. února 2020

Komunitní centrum Tahaddi podporuje rodiny mnoha způsoby.

Sámerovi je deset let. Do Libanonu utekl se svou rodinou před syrskou válkou. Usídlili se, jako mnoho jiných Syřanů, v chudinské čtvrti Hay el Gharbeh na okraji Bejrůtu. Sámerův otec Ahman si z války odnesl trauma, které se rozvinulo do epilepsie. Snaží se pracovat, ale nemůže každý den. Pětičlenné rodině tak často chyběly peníze na nájem i jídlo. Sámer proto začal pracovat v holičství. Za dopoledne si vydělal asi dva dolary. To je vysoká cena za to, že nemohl chodit do školy a musel snášet neurvalé zacházení majitele holičství.

Diakonie pomáhá zachovat Sámerovi dětství – místo do práce může chodit do školy
10. února 2020 - Diakonie pomáhá zachovat Sámerovi dětství – místo do práce může chodit do školy

Od žen ze sousedství se Sámerova matka dozvěděla o komunitním centru Tahaddi, kam přišla s žádostí o pomoc. Pro Sámera se našlo místo ve škole, kterou Tahaddi provozuje. Aby rodina netrpěla výpadkem příjmu, když nebude pracovat, dostali od Tahaddi poukázky na jídlo a také jednorázový příspěvek na pračku a malá kamna z pomoci Diakonie, kterou financuje MZV ČR.

Sámer je ze školy nadšený. Má radost, že nemusí pracovat a může se učit a hrát si s vrstevníky: „Jsem tu šťastný, mám tu kamarády. Tolik toho děláme! Chodíme i na výlety,“ vypráví nadšeně. Jako většinu kluků ho nejvíc baví tělocvik a až vyroste, chtěl by být učitelem tělocviku, ale uvědomuje si, že i ostatní předměty jsou důležité: „Musím se učit, abych školu zvládl a nemusel se vrátit do práce,“ vysvětluje vážně.

IMG_7993 IMG_8011 deti ve skole

I Sámerovy dvě sestry se začaly opět učit. Starší chodí na kurz čtení a psaní a mladší zatím s podporou učitelů z Tahaddi vzdělává maminka doma. Díky systematické pomoci Tahaddi a české podpoře se rodině hodně ulevilo.

„Díky potravinovým poukázkám se už nemusím každý den obávat toho, že nebudu mít co dát jíst svým dětem,“ říká Sámerova matka.  Zdá se, že rodina teď může hledět do budoucna s větší nadějí: „Sníme o tom, že jednou budeme mít zase domov. O čem víc bych mohla snít? Domov, manžel a děti,“ shrnuje Sámerova matka své přání. To Sámerovi zatím úplně stačí, že si každý den může ve škole hrát s vrstevníky a učit se něco nového.

Podpořím komunitní školku v Libanonu