Škola přináší vzdělání a rozvoj nejen žákům a studentům

V září 2019 začala Rima studovat mezinárodní vztahy na Bachecheir univerzitě v Instanbulu. Kvůli ekonomické krizi a následně zejména kvůli začátku pandemie covidu-19 si již nedokázala zajistit finanční náklady na studia a musela se po roce vrátit zpátky do Bejrútu, do rodného domu, kde žije s rodiči a dvěma bratry, Miladem a Adamem a jejich rodinami, do domu se třemi ložnicemi, dvěma toaletemi, kuchyní a malým obývacím pokojem, kde spí její synovci.

Ačkoliv její otec pracuje, stejně jako oba bratři, finanční situace rodiny nebyla a není nejlepší. Rima nezískala žádný titul, ale cítila potřebu pracovat. Od sousedů a následně od Samy, jedné z učitelek programu Ilearn@home, se dozvěděla o centru Tahaddi a tomto programu, který je určen zejména dětem syrských uprchlíků, kteří přišli do Libanonu po začátku a v průběhu války v Sýrii. Rima je vůbec první libanonskou učitelkou, neboť většinu jejích kolegyň tvoří syrské ženy.

V té době se nacházela v období, kdy měla pocit, že její život nemá smysl. Chyběla jí motivace a víra v sebe. Byla schopná jen vypomáhat matce s domácností. Vyprávění učitelky Samy, o čem je program domácí výuky, o tom, jak ženy z komunity učí děti arabštinu a matematiku u nich doma pod vedením pracovníků vzdělávacího centra Tahaddi, i tom, že výuka mění život dětem i samotným lektorkám.

Chvíli trvalo, než se Rima odhodlala do centra zajít. Měla pochybnosti, jelikož nevěděla jak děti učit a jak s nimi správně navázat kontakt. Nicméně potřebovala příjem, aby se uživila a pomohla své rodině. Když znovu o pár dní později narazila na Samu, která se ptala, co se stalo, že ještě v centru nebyla, a když probraly Riminy pochybnosti, odhodlala se konečně centrum Tahaddi navštívit. Výukoví pracovníci posoudili úroveň jejích dovedností a začalo její zkušební období.

Učitelka Rima během výuky, foto: Centrum Tahaddi

„Můj život se zcela změnil. Změnila jsem se, mám cíl. Práce s dětmi mě ovlivnila nepředstavitelným způsobem,“ říká nyní po měsících práce učitelky domácí výuky.

Díky domácí výuce ví, jaké to je mít velkou zodpovědnost. Začala se věnovat přípravě a svému poslání – tlačit studenty ke studiu a bojovat za jejich budoucnost. Zpočátku čelila různým pochybnostem a předsudkům. O to více si vážila výsledků.

„Jsem Libanonka a mnozí by si mohli myslet, že mohlo dojít ke střetu prostředí, protože jsem měla učit domské* a syrské děti, tak tomu však vůbec nebylo. Na začátku školního roku mi jedno z dětí řeklo, že dává přednost syrské učitelce, ale jakmile rok skončil, přišlo za mnou a řeklo: ‚Nedal bych před vámi přednost nikomu.‘ Hodně to pro mě znamenalo. Příležitost pracovat a učit děti v domácí výuce byla dobrou lekcí pro děti i pro mě. Vaše národnost neurčuje, kdo jste a jaké jsou vaše schopnosti.“

Program ILearn@Home, jež je součástí projektu IRADE, naučil Rimu věřit v sebe samu a ve své schopnosti. Jak sama dále říká: „Stala se ze mě osobnost, která zvládá zodpovědnost a je finančně nezávislá. Učím celkem 16 studentů a každý z nich se stal mou odpovědností. Jejich vzdělání, jejich blaho a jejich sny se staly mou součástí. Původně jsem měla pocit, že se s dětmi nikdy nedokážu sžít, ale můj pohled se po spolupráci s Tahaddi zcela změnil. Nyní jsem si jistá, že se chci stát matkou.“

Podle svých slov se stala trpělivější, nevěděla jak čekat a přitom zůstat klidná. Stále spěchala a brala věci jako samozřejmost. Program ILearn@Home jí pomohl naučit se trpělivě komunikovat a předávat svá sdělení různým osobám, ať už dětem, dospělým nebo starším lidem. „Byla jsem člověk, který o sobě pochyboval a říkal ‚NE!‘ novým zkušenostem, protože jsem si myslela, že nejsem schopna dosáhnout požadovaných cílů. Nyní je můj život plný ‚ANO!‘. Můžete mě postavit do jakékoli situace a já řeknu ‚ano‘. Neodmítnu žádnou dobrou příležitost pro sebe a svou budoucnost.“

Rima si je vědoma, že práce učitelky v domácí výuce přinesla nejen finanční podporu pro její rodinu v době, kdy je obtížné koupit i kuřecí či jiné maso, ale má i pocit, že ona sama má konečně v životě smysl. Každý den se probouzí a těší se na lekce, které bude předávat, i na to, že se soustředí na své vlastní přihlášky na vysoké školy. Je totiž stále odhodlaná dokončit studium a pokračovat ve vysněné kariéře právničky.

Když je potřeba, Rima se věnuje svým žákům individuálně a trpělivě vysvětluje, co je třeba.
Foto: Centrum Tahaddi

Uvědomuje si také výzvy a obtíže, se kterými se potýkají „její“ děti a obecně děti, které žijí v chudinské čtvrti, kde Tahaddi působí. Přicházejí totiž z mnoha obtížných domácích prostředí a mnoho žáků chodí po vyučování do práce. Prodávají na ulici kapesníky a květiny, jiní pracují v obchodech nebo v opravnách aut. Chce jim předat jak potřebné znalosti, tak i to, co se sama naučila.

„Mým úkolem je naučit děti, jak jsou důležité a že nic není důležitější než jejich vzdělání,“ popisuje Rima svou úlohu učitelky.

Děti by podle Rimy neměly nést břemeno zajištění peněz pro jejich rodiny. „Chybí jim důvěra v sebe sama, v to, čeho mohou dosáhnout, ale my všichni lektoři ILearn@Home pracujeme na tom, aby se to zlepšilo. Potřebují vědět, že se schopností číst a psát mohou usilovat o víc. Potřebují věřit tomu, jak jsou chytří, a být hrdí na své úspěchy v průběhu celého školního roku.“

Rima by si také přála, aby někteří rodiče změnili svůj způsob myšlení o dětech, aby jim říkali, jak jsou důležité, jak je mají rádi a že jsou schopné dosáhnout velkých věcí. „Některé děti nastupují do třídy s pocitem méněcennosti oproti ostatním. Nejsou vůbec sebevědomé. Mnohé přicházejí zbité od svých rodičů a nedokážou se vám podívat do očí. Cítí stud a bolest. Děti potřebují cítit, že jsou schopné rozhodovat, že mohou být aktivními činiteli ve svém životě. Přála bych si, aby rodiče pracovali na posílení osobnosti svých dětí. Kromě toho bych si přála, aby moje komunita kladla větší důraz na vzdělání. Vybavit děti schopností číst a psát je nezbytné,“ popisuje jednu z velkých výzev, se kterou se jako učitelka setkává.

Díky domácí výuce se učitelka Rimě je zodpovědnější a je finančně nezávislá. Foto: Centrum Tahaddi

Plány a vize do budoucna

Rima chce dokončit studium a stát se právničkou, váženou profesionálkou v zemi, kde se vláda stará o své občany, v zemi, kde je bezplatná zdravotní péče, dobré vzdělání a bezpečné prostředí. Chce, aby její děti vyrůstaly v dobré zemi, která si jich váží. „Ulevilo by se mi, kdybych věděla, že se mé děti učí v bezpečném prostředí, které jim otevírá obzory a umožňuje jim růst. Stále doufám, že se současná situace v Libanonu změní.“

Věří, že právě programy jako domácí výuka přináší naději, že nová generace vzdělaných dětí bude mít příležitost pochopit a uplatnit své schopnosti, bude znát svá práva a pochopí hodnotu své role ve společnosti, že veškeré její úsilí při výuce nepřijde vniveč, neboť tyto děti budou učit své děti a tak dále. „Cítím se klidnější, když vím, že pro své žáky dělám maximum. Musí být připraveni na to, že budou čelit větším výzvám. A doufám, že dostanou šanci žít důstojný život a uskutečnit své sny a že jednoho dne nebudou muset pracovat v tak nízkém věku. Opravdu se modlím, aby měly v budoucnosti prosperující život.“

Jak ukazuje příklad Rimy, program domácí výuky nepomáhá pouze studentům, ale má dopad i na ženy z komunity. V současné době zaměstnává vzdělávací centrum Tahaddi více než 25 pedagogů a koordinátorů, čtyři terapeuty a sociální pracovnici, sedm asistentů pro jednotlivé třídy a čtyři dobrovolníky na částečný úvazek. Rádi přijali další včetně jedné učitelky či učitele a logopeda.

Věříme, že díky prostředkům z letošní Postní sbírky, výtěžku z Dobré aukce a dalších darů z naší sbírky na podporu vzdělávání dětí a dospívajících bude možné i nadále podporovat pokračování všech vzdělávacích programů centra, a dát tak příležitost dalším ženám pracovat a ovlivnit životy dětí v chudinské čtvrti Hay El Gharbeh.

* Poznámka: Domové, domarsky hovořící, částečně kočující komunita ze Sýrie je etnická menšina, která v současné době žije v několika zemích v oblasti Blízkého východu a Afriky. Odhaduje se, že v Bejrútu a v jižním Libanonu žije 3 112 Domů.